Které čisticí prostředky nikdy nemíchat a co dělat, když se to stane

Nejnebezpečnější je míchat přípravky s chlorem (chlornanem sodným) s kyselými prostředky, jako je ocet, odvápňovač nebo kyselý čistič WC, a s přípravky obsahujícími čpavek. V prvním případě se uvolňuje plynný chlor, ve druhém chloraminy. Oba plyny dráždí oči, nos, krk a dýchací cesty. Bezpečné pravidlo zní: vždy jen jeden přípravek, mezi dvěma povrch opláchnout vodou a větrat.

Proč míchání přípravků nikdy nepomůže

Lidé přípravky míchají většinou v dobré víře: chtějí, aby čistič WC „zabral víc“, nebo do kyblíku s vodou přidají ještě něco na vodní kámen. Účinek se ale nesčítá. Látky spolu mohou reagovat a místo silnějšího čističe vznikne plyn, který ohrozí toho, kdo uklízí, a další lidi i zvířata v bytě.

CDC proto uvádí jednoduché obecné pravidlo: přípravky ani chemikálie spolu nemíchejte. Platí to i pro prostředky, které působí neškodně, a pro postupné použití dvou přípravků na stejném místě bez opláchnutí.

Riziko roste v malých a špatně větraných prostorech. Typicky jde o koupelnu nebo toaletu bez okna, kde se při drhnutí skláníte přímo nad mísou, vanou nebo odtokem. V takovém místě i menší množství plynu snadno nadýcháte, proto tam dbejte na větrání a jeden přípravek dvojnásob.

Chlor a kyseliny: vzniká plynný chlor

Ministerstvo zdravotnictví státu Washington vysvětluje, že při smíchání chlorového bělidla s kyselinou se uvolňuje plynný chlor. Jako kyselé přípravky jmenuje čističe toalet, čističe odpadů, odstraňovače rzi a ocet. U čističů odpadů záleží na složení: Toxikologické informační středisko uvádí, že čističe potrubí obsahují nejčastěji louhy (hydroxid sodný), i ty jsou ale žíravé a s ničím se nemíchají.

V české domácnosti jde typicky o tyto situace:

• chlorový přípravek do WC a hned potom kyselý gel na vodní kámen,
• chlorový čistič na plíseň ve sprše a odvápňovač na sklo nebo baterii,
• ocet nebo kyselina citronová přidaná do vody s chlorovým přípravkem,
• dva různé čističe WC nalité do mísy současně.

Toxikologické informační středisko u čisticích prostředků na WC a sanitární keramiku uvádí jako účinné látky chlornan sodný a kyseliny a výslovně varuje, že se nesmí vzájemně míchat, protože hrozí uvolnění plynného chloru.

Na vodní kámen proto používejte kyselý přípravek samostatně, v jiný den nebo po důkladném opláchnutí. Postup popisuje článek Jak odstranit vodní kámen.

Chlor a čpavek: vznikají chloraminy

Při smíchání chlorového bělidla se čpavkem (amoniakem) podle washingtonského ministerstva zdravotnictví vznikají jedovaté plyny zvané chloraminy. CDC v textu o plísních varuje, že bělidlo se nikdy nesmí míchat se čpavkem ani s jinými čisticími prostředky, protože vzniká jedovatý plyn.

Čpavek nebo amoniak může být součástí některých čisticích přípravků. Zda ho přípravek obsahuje, zjistíte ve složení na etiketě. Pokud si nejste jistí, přípravky jednoduše nekombinujte.

A co ostatní kombinace?

Chlor s kyselinami a se čpavkem jsou nejznámější případy, ale ne jediné riziko. Proto platí, že nemícháte nic, co etiketa výslovně nedovoluje. Týká se to i:

• „domácích“ prostředků, jako je ocet, soda nebo peroxid, pokud je kombinujete s komerčními čističi,
• dvou různých čističů odpadů nalitých do stejného sifonu,
• zbytků přípravků slitých do jedné lahve, aby se ušetřilo místo,
• čisticího přípravku přidaného do vody, ve které zůstal jiný přípravek.

Kdy je vůbec potřeba dezinfekce a kdy stačí saponát, vysvětluje článek Čištění, nebo dezinfekce. Čím méně přípravků doma máte, tím menší je riziko záměny.

Jak poznat rizikový přípravek

1. Čtěte složení. Hledejte slova chlornan sodný (sodium hypochlorite), aktivní chlor, kyselina (citronová, mravenčí, fosforečná, amidosulfonová, chlorovodíková) a čpavek nebo amoniak.
2. Všímejte si výstražných symbolů a vět o nebezpečnosti a o tom, s čím přípravek nemíchat. Výrobci tato upozornění na etiketu uvádějí právě kvůli bezpečnosti.
3. Pokud etiketa uvádí ochranné pomůcky, například rukavice nebo ochranu očí, použijte je.
4. Nevíte-li, co přípravek obsahuje, třeba proto, že je přelitý do jiné lahve, nepoužívejte ho s ničím jiným.

Příznaky po nadýchání

Podle washingtonského ministerstva zdravotnictví mohou chloraminy způsobit podráždění krku, nosu a očí, kašel, nevolnost a dýchací potíže. Plynný chlor dráždí sliznice a při vyšší expozici může vést k bolesti na hrudi, obtížnému dýchání a tekutině v plicích.

Příznaky se mohou objevit hned, ale nepodceňujte ani potíže, které se zhoršují s odstupem. Pokud vás při úklidu nebo po něm náhle pálí oči či se vám hůř dýchá, přestaňte uklízet a vzpomeňte si, které přípravky jste právě použili a v jakém pořadí.

Co dělat, když se přípravky smíchaly

1. Okamžitě opusťte místnost a odveďte z ní děti i zvířata. Pokud to jde bez dalšího nadýchání, otevřete okno a zavřete za sebou dveře.
2. Jděte na čerstvý vzduch a do místnosti se nevracejte, dokud se dobře nevyvětrá.
3. Při kašli, pálení očí nebo nevolnosti volejte Toxikologické informační středisko: 224 91 92 93 nebo 224 91 54 02. Poradí s první pomocí a dalším postupem.
4. Při dušnosti, bolesti na hrudi nebo zhoršování stavu volejte záchrannou službu na 155.
5. Zasažené oči vyplachujte vodou. Pro oko je podle střediska nebezpečná většina přípravků včetně saponátů a uvádí vyplachování vodou po dobu 5 až 10 minut i déle.
6. Pokud někdo přípravek polkl, nevyvolávejte zvracení. Středisko u běžných přípravků radí zvracení nevyvolávat a dát napít vody, mléka nebo čaje; postup ale vždy konzultujte telefonicky.

Při hovoru mějte po ruce obal přípravku. Toxikologické informační středisko chce znát věk a přibližnou váhu postiženého, o jaký přípravek jde, množství, čas a způsob kontaktu a příznaky.

Bezpečné skladování, hlavně kvůli dětem

• Přípravky skladujte mimo dosah dětí a zvířat, jak radí i CDC, ideálně v uzamykatelné nebo vysoko umístěné skříňce.
• Nechávejte je v původních obalech s etiketou. Nikdy je nepřelévejte do lahví od nápojů.
• Ředěné roztoky označte, co obsahují.
• Kyselé a chlorové přípravky ukládejte odděleně, aby se při vylití nemohly smíchat.
• Kapsle a tablety do pračky a myčky držte v zavřené krabici mimo dosah dětí.

Bezpečný postup při úklidu koupelny a WC

1. Před začátkem otevřete okno nebo zapněte odsávání a nasaďte si rukavice.
2. Pro každý úkol si zvolte jeden přípravek a vyzkoušejte ho na skrytém místě.
3. Nechte přípravek působit podle etikety a pak povrch důkladně opláchněte vodou.
4. Pokud potřebujete druhý přípravek, například na vodní kámen po chlorovém čističi, použijte ho až po opláchnutí, nejlépe jindy.
5. Do WC mísy po chlorovém přípravku několikrát spláchněte, než použijete jiný čistič.
6. Po úklidu si umyjte ruce a přípravky vraťte na bezpečné místo.

Stejné zásady platí při odstraňování plísně, kdy se chlorové přípravky používají nejčastěji. Více najdete v článku Plíseň na zdi: jak ji bezpečně odstranit.