Plíseň na zdi: jak ji bezpečně odstranit a proč se vrací

Plíseň na zdi odstraníte ve dvou krocích: nejdřív zasažené místo ošetřete přípravkem s fungicidním účinkem a zbytky mechanicky odstraňte, pak najděte a odstraňte příčinu vlhkosti. Bez druhého kroku se plíseň vrátí. Menší plochu zvládnete sami s rukavicemi, respirátorem a brýlemi, rozsáhlé napadení nebo opakovaný výskyt patří odborné firmě a stavebníkovi.

Proč plíseň na zdi vzniká

Plísně potřebují k růstu vlhkost. Státní zdravotní ústav ve svém stanovisku k problematice plísní uvádí jako základní podmínku určitý obsah vody v materiálu, na kterém rostou, a rozlišuje dvě skupiny příčin:

• Stavební závady: nejčastěji zatékání do objektu, vzlínání vlhkosti ze země a kondenzace na chladných místech, takzvaných tepelných mostech. Jednorázově může zeď provlhčit i havárie, například prasklé potrubí nebo vytopení od sousedů.
• Způsob užívání bytu: vaření, praní a sušení prádla bez dostatečného větrání, nedostatečné nebo nárazové vytápění a málo větrání. Podle SZÚ podporuje růst plísní i vzduch, který se nepohybuje, typicky v rozích a za nábytkem.

Napovědět může místo, kde se plíseň objevuje. Kondenzace a nepohyblivý vzduch se projevují na chladných místech, v rozích a za nábytkem, zatékání a vzlínání souvisejí se stavební konstrukcí. Kterou příčinu máte doma vy, s jistotou určí až stavební odborník.

Zdravotní rizika, krátce a bez strašení

SZÚ ve stejném stanovisku uvádí, že spory plísní jsou závažnými alergeny ve vnitřním ovzduší a mohou vyvolat alergie včetně astmatu. Americké středisko pro kontrolu nemocí CDC v informacích o plísních doplňuje, že lidé s oslabenou imunitou nebo chronickým onemocněním plic jsou ohroženi víc. Tento článek nenahrazuje lékařskou radu; máte-li zdravotní potíže, které dáváte do souvislosti s plísní, poraďte se s lékařem.

Malá, nebo velká plocha

Americká agentura pro životní prostředí EPA v průvodci plísní a vlhkostí v domácnosti uvádí, že plochu menší zhruba než 10 čtverečních stop, tedy přibližně jeden metr čtvereční, zvládne většina lidí uklidit sama. Při větším rozsahu nebo po zatopení znečištěnou vodou doporučuje odbornou pomoc. SZÚ dodává, že likvidaci může podle závažnosti provést uživatel sám, nebo firma s odbornou způsobilostí k likvidaci plísní. U zásahu firmou SZÚ doporučuje také mikrobiologickou kontrolu, zda byl zásah účinný; na ni se při výběru firmy zeptejte.

Sami do toho nejděte, pokud plíseň pokrývá velkou část stěny, vrací se i po opakovaném ošetření, je pod tapetou nebo obkladem, nebo pokud v bytě žije někdo s astmatem či oslabenou imunitou.

Co budete potřebovat

• respirátor (EPA uvádí typ N-95), aby nedošlo ke vdechnutí spor,
• dlouhé pryžové, nitrilové nebo PVC rukavice,
• uzavřené ochranné brýle bez větracích otvorů,
• přípravek na plísně s fungicidním účinkem, určený na daný povrch,
• jednorázové hadříky nebo houbičky a pytel na odpad,
• kbelík s vodou a saponátem na hladké povrchy.

Postup odstranění krok za krokem

1. Připravte místnost. Odsuňte nábytek od stěny, zakryjte podlahu pod místem a otevřete okno. Děti a zvířata do místnosti nepouštějte.
2. Nasaďte ochranné pomůcky. Respirátor, rukavice a brýle podle doporučení EPA.
3. Přečtěte etiketu přípravku. Dodržte ředění, dobu působení a pokyny k větrání. Přípravek vyzkoušejte na malém nenápadném místě, zda nepoškodí povrch.
4. Ošetřete plíseň. SZÚ doporučuje likvidaci vždy dezinfekcí vhodným přípravkem s fungicidním účinkem na plísně. Naneste ho podle návodu a nechte působit.
5. Odstraňte zbytky. EPA upozorňuje, že i odumřelá plíseň může vyvolat alergickou reakci, proto ji nestačí jen zahubit, je potřeba ji odstranit. Hladké povrchy (dlaždice, okenní rám, omyvatelný nátěr) EPA doporučuje vydrhnout vodou se saponátem a důkladně vysušit.
6. Zlikvidujte pomůcky. Hadříky a houbičky dejte rovnou do pytle a zavažte ho. Ruce i obličej si po práci umyjte.
7. Vyvětrejte a nechte vyschnout. Zeď musí proschnout, než na ni dáte jakýkoli nátěr.

Chlorový přípravek není nutnost. EPA ho jako běžný postup nedoporučuje. Pokud ho přesto použijete, řiďte se etiketou a dobře větrejte. Nikdy ho nemíchejte s jinými čisticími prostředky: CDC v pokynech k úklidu plísní varuje, že smíchání bělidla s amoniakem nebo jinými čističi vytváří jedovatý plyn, a Toxikologické informační středisko u čisticích přípravků na WC a sanitu upozorňuje, že přípravky s chlornanem a s kyselinami se nesmějí míchat, protože hrozí uvolnění plynného chloru. Podrobněji to rozebírá článek nebezpečné kombinace čisticích prostředků.

Co s tapetami, omítkou a nasáklými věcmi

Savé a porézní materiály se čistí špatně. EPA uvádí, že materiály jako stropní podhledy nebo koberce může být po napadení plísní nutné vyhodit, protože plíseň do nich proroste a nemusí jít úplně odstranit. Pro domácnost to v praxi znamená:

• tapetu s plísní je obvykle lepší sundat a stěnu pod ní ošetřit,
• když plíseň prorůstá znovu přes nový nátěr, je problém hlouběji v omítce a je čas na stavebníka,
• čalouněný nábytek, matrace a krabice, které byly dlouho u plesnivé stěny, prohlédněte a silně napadené věci zvažte vyhodit.

Na plísně ve sprchovém koutě a ve spárách obkladů platí podobné zásady, jen s jinými přípravky; postup najdete v článku jak vyčistit spáry v koupelně.

Proč se plíseň vrací a jak tomu zabránit

SZÚ ve stanovisku zdůrazňuje, že dezinfekce je jen první krok a po ní musí následovat odstranění příčin na základě posouzení odborníkem ze stavebnictví. EPA to shrnuje větou, že klíčem ke kontrole plísní je kontrola vlhkosti. Doma můžete udělat tohle:

• Větrejte krátce a intenzivně. Bohumil Kotlík ze SZÚ v rozhovoru o větrání v zimě doporučuje zhruba pětiminutové provětrání otevřenými okny, v ložnici aspoň dvakrát denně a v koupelně po každém použití. Pootevřená ventilačka podle něj místnost nevyvětrá.
• Sledujte vlhkost. Bohumil Kotlík v témže rozhovoru uvádí jako vhodné rozmezí relativní vlhkosti zhruba 30 až 60 %. EPA v průvodci doporučuje držet ji pod 60 %, ideálně mezi 30 a 50 %. Domácí vlhkoměr vám ukáže, jak na tom jste.
• Berte vážně orosená okna. Kondenzace na skle je podle SZÚ signál, že je potřeba vyvětrat.
• Odsuňte nábytek od obvodových zdí o pár centimetrů, aby za ním proudil vzduch.
• Omezte sušení prádla v bytě a používejte digestoř a ventilátor v koupelně, které odvádějí vzduch ven.
• Nepřehánějte zvlhčování. SZÚ mezi opatřeními uvádí omezit nadbytečné používání zvlhčovačů vzduchu. Kotlík je doporučuje jen tam, kde to vyžaduje zdraví citlivé osoby.
• Topte rovnoměrně. SZÚ mezi příčinami uvádí nedostatečné nebo nárazové vytápění.
• Opravte netěsnosti střechy, oken a rozvodů vody co nejdřív a mokrá místa vysušte do 24 až 48 hodin, jak doporučuje EPA.

Pokud plíseň řešíte při stěhování nebo před předáním nájemního bytu, souvisí to i s tím, v jakém stavu byt předáváte; obecné rady k úklidu před předáním najdete v článku úklid před předáním bytu.