Dezinfekce v kanceláři v období chřipky: které povrchy a jak často

V období chřipky v kanceláři obvykle stačí častěji čistit povrchy, na které sahá hodně lidí: kliky, vypínače, sdílené klávesnice, stoly, kuchyňku a toalety. K tomu pravidelně větrat a mít u umyvadel mýdlo. Dezinfekci přidejte cíleně tam, kde byl někdo nemocný nebo kde se střídá více lidí u jednoho místa, vždy až po umytí povrchu a s dodržením kontaktní doby z etikety.

Tento článek nenahrazuje běžný úklidový plán. Popisuje jen to, co k němu v chřipkové sezóně přidat. Základní rozpis úkolů najdete v článku denní, týdenní a měsíční checklist úklidu kanceláře.

Jak se chřipka v kanceláři šíří

Podle Státního zdravotního ústavu se chřipka přenáší nejčastěji vzduchem, kapénkami, které vznikají při dýchání, mluvení, kašli, smrkání a kýchání. Přenáší se ale i prostřednictvím kontaminovaných rukou a předmětů, protože virus dokáže po určitou dobu přežít mimo lidský organismus. SZÚ jako příklad uvádí telefonní sluchátka nebo použité kapesníky (SZÚ, Chřipka).

Americké CDC k tomu dodává, že se nákaza může šířit, když se člověk dotkne kontaminovaného předmětu a potom si sáhne na oči, nos nebo ústa (CDC, Healthy Habits to Prevent Flu).

Z toho plyne pořadí priorit. Na prvním místě je větrání, mytí rukou a to, aby nemocní nechodili do práce. Úklid povrchů je důležitý doplněk, ale na kapénky ve vzduchu nepůsobí.

Čištění, nebo dezinfekce?

CDC uvádí, že už samotné čištění mýdlem nebo saponátem a vodou odstraní z povrchů většinu choroboplodných zárodků. Dezinfekce pak zničí ty, které zůstaly, a provádí se až na očištěném povrchu. Pro běžnou prevenci podle CDC stačí pravidelné čištění, dezinfekci doporučuje hlavně tam, kde lidé zjevně byli nemocní (CDC, When and How to Clean and Disinfect a Facility).

Pro kancelář to znamená:

• Čištění častěji: všechny často dotýkané povrchy během celé sezóny.
• Dezinfekce cíleně: pracovní místo a sdílené věci po kolegovi, který odešel domů s příznaky, místa zasažená kašlem nebo kýcháním a toalety, když je v kolektivu víc nemocných.

Podrobněji se rozdílu věnuje článek rozdíl mezi čištěním a dezinfekcí.

Které povrchy a jak často

CDC mezi často dotýkané povrchy řadí mimo jiné kliky dveří, zábradlí, tlačítka výtahu, dotykové plochy, vybavení toalet, stoly, pultíky a psací potřeby. Následující tabulka je orientační návrh. Četnost upravte podle počtu lidí a toho, jak se prostory používají.

Vlastní stůl, který používá jen jeden člověk, obvykle zvládne jeho uživatel sám. Stačí mu dát k dispozici ubrousky nebo hadřík a vhodný čisticí prostředek.

Postup dezinfekce krok za krokem

Pomůcky:

• jednorázové rukavice (a další ochranné pomůcky, pokud je etiketa uvádí),
• čisticí prostředek nebo saponát a voda,
• dezinfekční přípravek vhodný na daný povrch, s uvedeným účinkem na viry,
• mikrohadříky nebo jednorázové utěrky, ideálně barevně odlišené pro toalety a kuchyňku.

1. Přečtěte etiketu. Zjistěte, na jaké povrchy je přípravek určený, zda a jak se ředí, jaká je kontaktní doba a jaké ochranné pomůcky použít.
2. Vyvětrejte. CDC doporučuje před dezinfekcí otevřít okna a dveře nebo zvýšit výkon vzduchotechniky. Nasaďte rukavice.
3. Nejdřív umyjte. Povrch očistěte mýdlem nebo saponátem a vodou. Na špinavém povrchu dezinfekce nefunguje spolehlivě.
4. Připravte roztok. Pokud se přípravek ředí, použijte podle CDC vodu pokojové teploty, pokud etiketa neuvádí jinak. Odměřujte, neodhadujte.
5. Naneste a nechte působit. Povrch musí zůstat mokrý po celou kontaktní dobu.
6. Dokončete podle etikety. Pokud etiketa požaduje oplach (typicky u ploch, které přicházejí do styku s potravinami), povrch opláchněte čistou vodou.
7. Ukliďte po sobě. Utěrky vyperte nebo vyhoďte, sundejte rukavice a umyjte si ruce.

Bezpečnost při práci s chemií:

• Přípravky nikdy nemíchejte. CDC upozorňuje, že míchání může být nebezpečné. Zvlášť přípravky s chlorem nikdy nekombinujte s kyselinami ani s amoniakem. Podrobnosti najdete v článku které čisticí prostředky nikdy nemíchat.
• Nepřelévejte přípravky do neoznačených lahví a skladujte je mimo dosah dětí a zvířat.
• Nový přípravek nejdřív vyzkoušejte na skrytém místě, hlavně na lakovaném dřevě, plastech a čalounění.

Kontaktní doba: proč na ní záleží

Americká agentura EPA vysvětluje kontaktní dobu jako dobu, po kterou musí přípravek zůstat na povrchu, aby účinkoval, a povrch má být po celou tu dobu viditelně mokrý (EPA, Selected EPA-Registered Disinfectants). Kontaktní doba se liší podle přípravku i podle mikroorganismu, proto ji vždy hledejte na etiketě. Platí to i pro dezinfekční ubrousky.

Nejčastější chyba je nastříkat přípravek a hned ho otřít dosucha. Takový postup povrch spíš jen vyčistí. Pokud povrch zaschne dřív, než uplyne kontaktní doba, naneste přípravku víc.

Seznamy EPA platí pro trh v USA. V Česku se řiďte etiketou přípravku, kde má být uvedeno, proti čemu účinkuje a jak dlouho musí působit.

Klávesnice, telefony a další elektronika

U elektroniky CDC doporučuje řídit se pokyny výrobce zařízení a zvážit omyvatelné kryty, které se čistí snáz. Obecně platí:

• zařízení před čištěním vypněte nebo odpojte,
• přípravek nestříkejte přímo na zařízení, naneste ho na utěrku, která má být jen vlhká,
• dbejte, aby se kapalina nedostala do otvorů a mezi klávesy,
• u dotykových displejů ověřte v návodu, které prostředky povrch snese.

Větrání

Státní zdravotní ústav řadí pravidelné větrání místností mezi základní hygienická opatření proti chřipce, vedle častého a správného mytí rukou a používání jednorázových kapesníků a ručníků. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. v § 41 odst. 1 stanoví, že na pracovišti musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným, nuceným nebo kombinovaným větráním (nařízení vlády č. 361/2007 Sb.).

V praxi pomáhá krátké intenzivní větrání v průběhu dne, vyvětrání zasedačky po schůzce a kontrola, zda vzduchotechnika běží v nastaveném režimu. Pokud ji spravuje majitel budovy, nastavení s ním ověřte.

Co může zařídit zaměstnavatel nebo office manager

• Mýdlo a jednorázové ručníky u každého umyvadla a koš na použité kapesníky.
• Dezinfekci na ruce tam, kde není po ruce voda a mýdlo, například u vstupu nebo v zasedačce. CDC ji doporučuje jako náhradu, když mýdlo a voda nejsou k dispozici.
• Pravidla pro nemocné. CDC doporučuje zůstat při nemoci doma. Domluvte jasný postup, jak se omluvit nebo pracovat z domova, aby lidé s příznaky nechodili do kanceláře.
• Očkování. SZÚ obecně doporučuje zaměstnavatelům nabízet zaměstnancům zvýhodněné nebo bezplatné očkování proti chřipce.
• Úpravu úklidu na sezónu. Doplňte do úklidového plánu častější čištění kontaktních míst a pravidla pro hot-desking.

Pokud úklid zajišťuje externí firma, dohodněte se s ní na sezónním rozšíření rozsahu a na tom, které přípravky se použijí. Úklid 1-2-3 tento typ úklidu nabízí v rámci služby úklid kanceláří. Orientační přehled toho, co ovlivňuje cenu, je na stránce kolik stojí úklid kanceláře.

Povinnosti zaměstnavatele vůči pracovnímu prostředí upravují zákoník práce a prováděcí předpisy. Tento text je obecná informace, nikoli právní rada. Konkrétní situaci si ověřte u odborníka na BOZP nebo u krajské hygienické stanice.

Když někdo v kanceláři onemocní

1. Člověk s příznaky by měl odejít domů, ideálně bez zastávek ve společných prostorách.
2. Vyvětrejte místnost, kde pracoval.
3. Jeho stůl, klávesnici, myš, telefon a sdílené věci, na které sahal, nejdřív očistěte a pak vydezinfikujte podle postupu výše.
4. Projděte i cesty, kudy chodil: kliky, kuchyňku a toaletu.
5. Použité kapesníky a utěrky vyhoďte do koše, nejlépe s víkem, a umyjte si ruce.